Sobota 19. srpna 2023
Po roce jsem se vrátil na místo požáru v Hřensku, tentokrát na dovolenou. Hlavou mi proběhlo mnoho vzpomínek na tento zásah. Pamatuji si, když mi zazvonil telefon a jediné oznámení bylo: "Dej dohromady družstvo a ráno ve tři hodiny odjíždíte hasit do Českého Švýcarska." V tu chvíli jsme obvolal kluky a během chvíle jsem měl složená dvě družstva. Spousta lidí říkalo: Co tam budete dělat? Si myslíte, že to tam zachráníte, jo?
Do Hřenska odjela dvě družstva (šest chlapů) a dva kusy techniky. Museli jsme na nějaký čas opustit rodiny a jet pomáhat tak daleko od baráku.
Dnes můžu s jistotou říct že ano, přesně to si myslím, že jsme to tady pomohli zachránit. Byla to naše povinnost vůči ostatním zasahujícím hasičům.
Zásah v Hřensku byl asi pro každého hasiče největší zkušenost v životě a každý doufá, že už ji nikdy nebude muset zažít. Na zásahu bylo nejkrásnější, že bylo jedno, jestli jste hasič z Vlašimi, Prahy, Olomouce, Děčína ... Tady jsme byli všichni jako jeden tým.
Dnes už okolí Hřenska vypadá jinak, po požáru už roste nová vegetace všude jsou mraky turistů. Ale příroda si tu s tím poradí.
Ještě jednou děkuji celé jednotce a jmenovitě: Jan Kolman, Petr Němec, Filip Nosek, Jan Ptáček, Jan Liška, za vaše nasazení při požáru.
Jsem na Vás hrdý.
Ruda Šaněk
